Už jste slyšeli o couchsurfingu? Jedná se pravděpodobně o největší celosvětovou komunitu podobně smýšlejících lidí, kteří u sebe nechávají přespávat lidi z celého světa. Nebo naopak vy můžete poptávat toto přespání u někoho.
 
Na webové adrese si jednoduše zřídíte profil, nahrajete fotky a můžete začít surfovat a přátelit se s lidmi celého světa. Doporučujeme si dát opravdu záležet při vytváření svého profilu, uvádějte vždy jen pravdivé informace, nezapomeňte sbírat reference za hostování, nebo naopak, když jste se nechali u někoho ubytovat.
 
Ale couchsurfing není jenom o tom, že u někoho spíte zadarmo. Můžete si nechat třeba jen poradit, co v dané lokalitě navštívit. Vždyť, kdo nejlépe zná své místo než místní, co se zde narodili. Získáte tak cenější informace než v kterémkoliv průvodci. Možností je také si jen tak vyjíta spát přitom v hotelu, hostelu či jiném ubytovacím zařízení.
 
Jste zvědaví, proč by někdo měl mít zájem vás zadarmo ubytovat a mnohdy i hostit? Couchsurfing je prostě jiný styl života. Pro vašeho hostitele je odměnou příjemný čas strávený s váma, společné povídání, návštěva památek anebo i vaření vaší či jeho/její národní kuchyně. Proto si prosím nikdy nezapomeňte vyhraditi čas na vašeho hostitele. Opravdu tento styl cestování není o tom, že zadarmo bydlíte, ale svůj program si řešíte po svém. Vše je samozřejmě vždy o domluvě a předchozí komunikaci.
 
Na co ale určitě nezapomeňte, je dáreček pro vašeho hostitele. Stačí úplná maličkost, něco, co potěší. Určitě neuděláte chybu, pokud zvolíte památku připomínající vaši zemi – magnetka na ledničku, hrací karty s obrázky naší vlasti. Buďte opatrní v případě dárku v podobě potravin či alkoholických nápojů.
 
Poslední naše rada pro vás je se vzájemně poznat dopředu. Využít některých z komunikačních nástrojů nebo alespoň zůstat v kontaktu přes samotné webové stránky couchsurfingu. Domluvte si pravidla hostování dopředu – zda si můžete půjčit ručník, zda se budete stravovat společně apod.
 
Zkuste dnešní trend cestování a třeba se vám tak zalíbí, že sami začnete hostit u vás doma lidi z celého světa. Získáte tak nové kamarády a možná i na celý život.

Už jste slyšeli o couchsurfingu? Jedná se pravděpodobně o největší celosvětovou komunitu podobně smýšlejících lidí, kteří u sebe nechávají přespávat lidi z celého světa. Nebo naopak vy můžete poptávat toto přespání u někoho.
 
Na webové adrese si jednoduše zřídíte profil, nahrajete fotky a můžete začít surfovat a přátelit se s lidmi celého světa. Doporučujeme si dát opravdu záležet při vytváření svého profilu, uvádějte vždy jen pravdivé informace, nezapomeňte sbírat reference za hostování, nebo naopak, když jste se nechali u někoho ubytovat.
 
Ale couchsurfing není jenom o tom, že u někoho spíte zadarmo. Můžete si nechat třeba jen poradit, co v dané lokalitě navštívit. Vždyť, kdo nejlépe zná své místo než místní, co se zde narodili. Získáte tak cenější informace než v kterémkoliv průvodci. Možností je také si jen tak vyjíta spát přitom v hotelu, hostelu či jiném ubytovacím zařízení.
 
Jste zvědaví, proč by někdo měl mít zájem vás zadarmo ubytovat a mnohdy i hostit? Couchsurfing je prostě jiný styl života. Pro vašeho hostitele je odměnou příjemný čas strávený s váma, společné povídání, návštěva památek anebo i vaření vaší či jeho/její národní kuchyně. Proto si prosím nikdy nezapomeňte vyhraditi čas na vašeho hostitele. Opravdu tento styl cestování není o tom, že zadarmo bydlíte, ale svůj program si řešíte po svém. Vše je samozřejmě vždy o domluvě a předchozí komunikaci.
 
Na co ale určitě nezapomeňte, je dáreček pro vašeho hostitele. Stačí úplná maličkost, něco, co potěší. Určitě neuděláte chybu, pokud zvolíte památku připomínající vaši zemi – magnetka na ledničku, hrací karty s obrázky naší vlasti. Buďte opatrní v případě dárku v podobě potravin či alkoholických nápojů.
 
Poslední naše rada pro vás je se vzájemně poznat dopředu. Využít některých z komunikačních nástrojů nebo alespoň zůstat v kontaktu přes samotné webové stránky couchsurfingu. Domluvte si pravidla hostování dopředu – zda si můžete půjčit ručník, zda se budete stravovat společně apod.
 
Zkuste dnešní trend cestování a třeba se vám tak zalíbí, že sami začnete hostit u vás doma lidi z celého světa. Získáte tak nové kamarády a možná i na celý život.

Ačkoliv si myslíte, že sexuální výchova začíná, když se dítě poprvé zeptá, jak přišlo na svět, je to vlastně omyl. Ta totiž začíná už v den, kdy se Vaše dítě narodí, kdy se s ním mazlíte, učíte ho vnímat svoje tělo a přinášíte mu pocit bezpečí.

Vždyť co by z Vašeho miminka vyrostlo za člověka, kdybyste mu nedávali dostatek něžného fyzického kontaktu? Nejspíše citově narušený člověk, který nevěří, že o něj někdo stojí a nedopřeje  si ani lásku ani sex.
 
Nahota a výchova k sebedůvěře
Nejde jen o informaci, jak jsme přišli na svět. K erotice vychováváte ( konečně tak, jako ve všem) především svým příkladem. Pokud budete přehnaně reagovat, když Vás dítě přistihne nahé nebo dokonce při sexu, potom vždy získá pocit, že se děje něco špatného a zlého. I když dítě bude vypadat vyděšeně, Vy na něj nekřičte. I v té nejhorší situaci jej nevyhánějte, ale mluvte s ním a vysvětlete mu, že se tatínek s maminkou jen trochu víc divoce mazlili.

Chovejte se zkrátka tak, aby přirozené erotické a sexuální projevy i dítě považovalo za normální součást života.

Na druhou stranu nenuťte dítě ke společnému koupání s Vámi, pokud mu to není příjemné a respektujte, když si nepřeje, abyste se ho někde dotýkali. Ani ho nepřemlouvejte k políbení tetičky, když se mu nechce. Vychováváte ho tak k sebedůvěře a k tomu, že ono samo je to jediné, kdo má právo rozhodovat o svém těle. Jde vlastně také o prevenci proti případnému sexuálnímu obtěžování – umět říci NE.
 
Dodržte dvě základní pravidla:
·         pokud Vaše dítě již položí nějakou otázku, znamená to, že je zralé na odpověď (jednoduchou, přiměřenou jeho věku)
·         odpovídáme vždy pravdivě (nikoliv báchorkou o čápovi – jednoduchou pomůckou může být také knížka, určená pro věk dítěte)
 
Neskrývejte před dětmi přirozené projevy lásky ani je nepeskujte za dětské projevy onanie – bude se Vám s nimi mnohem lépe komunikovat, až se opravdu zeptají.

Ačkoliv si myslíte, že sexuální výchova začíná, když se dítě poprvé zeptá, jak přišlo na svět, je to vlastně omyl. Ta totiž začíná už v den, kdy se Vaše dítě narodí, kdy se s ním mazlíte, učíte ho vnímat svoje tělo a přinášíte mu pocit bezpečí.

Vždyť co by z Vašeho miminka vyrostlo za člověka, kdybyste mu nedávali dostatek něžného fyzického kontaktu? Nejspíše citově narušený člověk, který nevěří, že o něj někdo stojí a nedopřeje  si ani lásku ani sex.
 
Nahota a výchova k sebedůvěře
Nejde jen o informaci, jak jsme přišli na svět. K erotice vychováváte ( konečně tak, jako ve všem) především svým příkladem. Pokud budete přehnaně reagovat, když Vás dítě přistihne nahé nebo dokonce při sexu, potom vždy získá pocit, že se děje něco špatného a zlého. I když dítě bude vypadat vyděšeně, Vy na něj nekřičte. I v té nejhorší situaci jej nevyhánějte, ale mluvte s ním a vysvětlete mu, že se tatínek s maminkou jen trochu víc divoce mazlili.

Chovejte se zkrátka tak, aby přirozené erotické a sexuální projevy i dítě považovalo za normální součást života.

Na druhou stranu nenuťte dítě ke společnému koupání s Vámi, pokud mu to není příjemné a respektujte, když si nepřeje, abyste se ho někde dotýkali. Ani ho nepřemlouvejte k políbení tetičky, když se mu nechce. Vychováváte ho tak k sebedůvěře a k tomu, že ono samo je to jediné, kdo má právo rozhodovat o svém těle. Jde vlastně také o prevenci proti případnému sexuálnímu obtěžování – umět říci NE.
 
Dodržte dvě základní pravidla:
·         pokud Vaše dítě již položí nějakou otázku, znamená to, že je zralé na odpověď (jednoduchou, přiměřenou jeho věku)
·         odpovídáme vždy pravdivě (nikoliv báchorkou o čápovi – jednoduchou pomůckou může být také knížka, určená pro věk dítěte)
 
Neskrývejte před dětmi přirozené projevy lásky ani je nepeskujte za dětské projevy onanie – bude se Vám s nimi mnohem lépe komunikovat, až se opravdu zeptají.

Mnoho z nás nepotřebuje mít v květináči kvetoucí rostlinu a raději mají rostliny zelené. Pokud patříte mezi tyto jedince, zkuste se zamyslet nad tím, jestli nelze zvolit takové rostliny, které se nám budou hodit zároveň v kuchyni. A věřte, že i bylinky, které dodají skvělou chuť Vašim pokrmům, můžou být krásné!

V létě je pro tyto rostliny samozřejmě nejlepší umístění na balkonech, kde mají (pokud zrovna nemáte uzavřenou lodžii situovanou na severní stranu) dostatek světla a se zálivkou Vám občas pomůže déšť. Pokud chcete mít rostliny v bytě, nezapomeňte, že potřebují dostatek světla (ty středomořské dokonce i v zimě). Na zimu je potom třeba se seznámit se způsobem jejich přezimování. A tady si představíme pár nejrozšířenějších:

·         rozmarýn je středomořská bylina, bez které si osobně již nedokážu představit přípravu drůbežích pokrmů. Pečenému kuřecímu masu nebo krůtímu ragú dodá zajímavé aroma, stejně tak ji oceníte např. při grilování ryb. Navíc je to léčivá bylina, která podporuje trávení, pomáhá proti nadýmání nebo při nízkém krevní m tlaku. Keříčky s jehlicovitými listy jsou navíc opravdu krásné.
·         tymián je další středomořskou bylinou, která se používá podobně jako rozmarýn, tedy hlavně při přípravě bílých mas (drůbeže a ryb). Navíc ji oceníte při léčbě kašle.
·         bazalka je hojně používaná v Itálii a proto si různé omáčky na těstoviny s rajčatovým základem nelze bez bazalky snad ani představit.

·         šalvěj je zajímavá bylinka s šedozelenými listy a světle fialovými kvítky. Má zajímavou vůni, pro kterou se často používá při přípravě masitých pokrmů. Je také považována za vynikající léčivou rostlinu s protizánětlivými a antimykotickými účinky.
·         pažitku zná jistě každý – v květináči jistě tolik parády neudělá, dlouhé tenké listy se hodí spíše na balkon. Ale v kuchyni je nezaměnitelná a její štiplavá chuť ozvláštní polévky nebo různé přílohy (zejména brambory).

·         petržel se vyskytuje jako zelenina pěstovaná pro kořen i nať, ale pro naše účely bude vhodnější petržel naťová. Listy jsou skvělé do různých omáček a polévek, kterým dodá příjemné aroma. Celý pokrm také s nadrobno nasekanými zelenými lístky vypadá jaksi „veseleji“.

·         máta je rostlinka, kterou využijete při přípravě osvěžujících letních nápojů, ale také jako léčivou bylinu zklidňující žaludek.
Spojte tedy příjemné s užitečným a pěstujte doma rostliny, které jsou krásné, chutné a zdravé!

Mnoho z nás nepotřebuje mít v květináči kvetoucí rostlinu a raději mají rostliny zelené. Pokud patříte mezi tyto jedince, zkuste se zamyslet nad tím, jestli nelze zvolit takové rostliny, které se nám budou hodit zároveň v kuchyni. A věřte, že i bylinky, které dodají skvělou chuť Vašim pokrmům, můžou být krásné!

V létě je pro tyto rostliny samozřejmě nejlepší umístění na balkonech, kde mají (pokud zrovna nemáte uzavřenou lodžii situovanou na severní stranu) dostatek světla a se zálivkou Vám občas pomůže déšť. Pokud chcete mít rostliny v bytě, nezapomeňte, že potřebují dostatek světla (ty středomořské dokonce i v zimě). Na zimu je potom třeba se seznámit se způsobem jejich přezimování. A tady si představíme pár nejrozšířenějších:

·         rozmarýn je středomořská bylina, bez které si osobně již nedokážu představit přípravu drůbežích pokrmů. Pečenému kuřecímu masu nebo krůtímu ragú dodá zajímavé aroma, stejně tak ji oceníte např. při grilování ryb. Navíc je to léčivá bylina, která podporuje trávení, pomáhá proti nadýmání nebo při nízkém krevní m tlaku. Keříčky s jehlicovitými listy jsou navíc opravdu krásné.
·         tymián je další středomořskou bylinou, která se používá podobně jako rozmarýn, tedy hlavně při přípravě bílých mas (drůbeže a ryb). Navíc ji oceníte při léčbě kašle.
·         bazalka je hojně používaná v Itálii a proto si různé omáčky na těstoviny s rajčatovým základem nelze bez bazalky snad ani představit.

·         šalvěj je zajímavá bylinka s šedozelenými listy a světle fialovými kvítky. Má zajímavou vůni, pro kterou se často používá při přípravě masitých pokrmů. Je také považována za vynikající léčivou rostlinu s protizánětlivými a antimykotickými účinky.
·         pažitku zná jistě každý – v květináči jistě tolik parády neudělá, dlouhé tenké listy se hodí spíše na balkon. Ale v kuchyni je nezaměnitelná a její štiplavá chuť ozvláštní polévky nebo různé přílohy (zejména brambory).

·         petržel se vyskytuje jako zelenina pěstovaná pro kořen i nať, ale pro naše účely bude vhodnější petržel naťová. Listy jsou skvělé do různých omáček a polévek, kterým dodá příjemné aroma. Celý pokrm také s nadrobno nasekanými zelenými lístky vypadá jaksi „veseleji“.

·         máta je rostlinka, kterou využijete při přípravě osvěžujících letních nápojů, ale také jako léčivou bylinu zklidňující žaludek.
Spojte tedy příjemné s užitečným a pěstujte doma rostliny, které jsou krásné, chutné a zdravé!

Už když se kluci narodili, byli každý úplně jiný. Nejen vzhledově, ale pokud se to dá hned po narození o malinkých dětech říct, tak i povahou. Ten první „Áčko“ byl malý, ukňouraný bobíšek a s každým prdíkem ukrutně bojoval a srdceryvně kňoural. „Béčko“ byl veliký, dlouhý a pořád v pohodě, nějaké větry ho prostě nemohly rozházet. Jak šel čas, kluci rostli a „Áčko“, sice uplakané, proplouvalo životem bez jakéhokoliv většího problému.

“Béčko“, udatný rek a hrdina se svalovou hypotonií, podezřením na hydrocefalus a podobné neurologické lahůdky, byl nucený pořád bojovat někde po nemocnicích nebo alespoň trpěl cvičením Vojtovy či Bobathovy metody, pod neúprosným vedením své milované maminky. Protože byl tak statečný, doháněl menšího staršího bráchu ve všem, i když vždy přibližně s tříměsíčním zpožděním. Motoricky zdatné a pohyblivé „Áčko“ mělo talent snad na všechny sporty a na co sáhlo, to mu šlo. „Béčko“, tak trochu pohybové kopýtko, s tendencí zakopnout i na rovné cestě zase mělo talent na vše technické, matematické a poslední dobou i zeměpisné. Úplná hlava –  mapa.

My rodiče, dobře tyto rozdíly vnímáme a víme, že dva různí lidé se i různě chovají a jsou šikovní každý na něco jiného a samozřejmě to tak i bereme. To ve školce néééé. „Pojďte se podívat na ty obrázky, Áčko jakštakš, ale Béčko?? Co s tím jako budete dělat?“ Paní učitelka byla evidentně rozhozená z toho, že oba nekreslí (neběhají, nestaví, nespí a kdo ví, co ještě) stejně. Při focení jim zpočátku dávala jen jednu fotku, až do té doby, než jsme se ozvali. „Vy chcete dvě? Aha?“ No bodejť, když jsou dva. U zápisu do školy, jednomu doporučili odklad (díky horší motorice neuměl opsat psací „n“ a „e“) a hrozila poradna. Paní učitelka nám sdělila, že pokud chceme, aby do školy nastoupili, protože rozhodnutí je na nás, nemáme o poradně ani uvažovat, protože je automaticky smetou se stolu. Proč? No přeci, protože to jsou kluci a ještě k tomu dvojčata. Logika jako hrom. Ve škole, při slavnostním uvítání, si všechny děti šly pro diplom samostatně, jen ti naši, na vyzvání ředitelky: „pojďte oba, když jste bráškové“, šli společně.

Automaticky se od nich očekává, že všechno budou dělat naprosto stejně, ale kluci naštěstí mají více rozumu, než někteří pedagogové. Začalo jim to lézt na nervy, tak striktně chtějí jiné oblečení, hračky, jeden dlouhé a druhý krátké vlasy. A je to dobře, že v tom mají jasno už teď. Celý život mají ještě před sebou a my, rodiče, je budeme vždy podporovat, ať se v životě rozhodnou jakkoli, protože víme, že každý jsou jiný a jinak zaměřený a půjdou dál každý svou cestou.

Už když se kluci narodili, byli každý úplně jiný. Nejen vzhledově, ale pokud se to dá hned po narození o malinkých dětech říct, tak i povahou. Ten první „Áčko“ byl malý, ukňouraný bobíšek a s každým prdíkem ukrutně bojoval a srdceryvně kňoural. „Béčko“ byl veliký, dlouhý a pořád v pohodě, nějaké větry ho prostě nemohly rozházet. Jak šel čas, kluci rostli a „Áčko“, sice uplakané, proplouvalo životem bez jakéhokoliv většího problému.

“Béčko“, udatný rek a hrdina se svalovou hypotonií, podezřením na hydrocefalus a podobné neurologické lahůdky, byl nucený pořád bojovat někde po nemocnicích nebo alespoň trpěl cvičením Vojtovy či Bobathovy metody, pod neúprosným vedením své milované maminky. Protože byl tak statečný, doháněl menšího staršího bráchu ve všem, i když vždy přibližně s tříměsíčním zpožděním. Motoricky zdatné a pohyblivé „Áčko“ mělo talent snad na všechny sporty a na co sáhlo, to mu šlo. „Béčko“, tak trochu pohybové kopýtko, s tendencí zakopnout i na rovné cestě zase mělo talent na vše technické, matematické a poslední dobou i zeměpisné. Úplná hlava –  mapa.

My rodiče, dobře tyto rozdíly vnímáme a víme, že dva různí lidé se i různě chovají a jsou šikovní každý na něco jiného a samozřejmě to tak i bereme. To ve školce néééé. „Pojďte se podívat na ty obrázky, Áčko jakštakš, ale Béčko?? Co s tím jako budete dělat?“ Paní učitelka byla evidentně rozhozená z toho, že oba nekreslí (neběhají, nestaví, nespí a kdo ví, co ještě) stejně. Při focení jim zpočátku dávala jen jednu fotku, až do té doby, než jsme se ozvali. „Vy chcete dvě? Aha?“ No bodejť, když jsou dva. U zápisu do školy, jednomu doporučili odklad (díky horší motorice neuměl opsat psací „n“ a „e“) a hrozila poradna. Paní učitelka nám sdělila, že pokud chceme, aby do školy nastoupili, protože rozhodnutí je na nás, nemáme o poradně ani uvažovat, protože je automaticky smetou se stolu. Proč? No přeci, protože to jsou kluci a ještě k tomu dvojčata. Logika jako hrom. Ve škole, při slavnostním uvítání, si všechny děti šly pro diplom samostatně, jen ti naši, na vyzvání ředitelky: „pojďte oba, když jste bráškové“, šli společně.

Automaticky se od nich očekává, že všechno budou dělat naprosto stejně, ale kluci naštěstí mají více rozumu, než někteří pedagogové. Začalo jim to lézt na nervy, tak striktně chtějí jiné oblečení, hračky, jeden dlouhé a druhý krátké vlasy. A je to dobře, že v tom mají jasno už teď. Celý život mají ještě před sebou a my, rodiče, je budeme vždy podporovat, ať se v životě rozhodnou jakkoli, protože víme, že každý jsou jiný a jinak zaměřený a půjdou dál každý svou cestou.

Pokud máte doma děti nebo domácí zvířátka, určitě víte velmi dobře, že ochutnají vše, co jim přijde do cesty a to včetně květin. Samozřejmě základním opatřením je, že je umístíme tam, co děti či mazlíčci nevylezou či nedostanou, nicméně, je také dobré vybrat správné květiny, které nebudou Vaše drahé ohrožovat.
Některé jedovaté rostliny sice mohou způsobit vážné zdravotní problémy, jako je zvracení, křeče, průjmy a samozřejmě i následné selhání organismu. Některé květiny mají ale lehké projevy otravy v podobě vyrážky, otoku či ekzému a dokáží znepříjemnit život nejen dětem, ale i dospělým.
 

Nevhodné květiny

Mezi nevhodné květiny patří velká část právě poměrně vyhledávaných květin. Pěstitelé to však často vůbec netuší. Určitě nejznámějším je tchýnin jazyk, difenbachie, ale také oleandr, asparágus dračinec. Většina z nás bude znát také vánoční hvězdu, která mezi tyto nevhodné také patří. Nedoporučuji ani azalky, brambořík a ozdobné papriky.
Pokud milujete řezané květiny, jako já, určitě jste si již domů přinesli například konvalinku a narcis.
Pokud máte podezření, že Vaše dítě tyto rostliny žvýká či prostě ochutnává, okamžitě vypláchněte ústa, popadněte danou rostlinu a vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud to udělá Vás mazlíček, neváhejte navštívit veterináře.

Bezpečné varianty

Pokud tedy nechcete členy domácnosti vystavovat riziku, zkuste si vybrat opravdu bezpečné odrůdy květin. Mezi ně jednoznačně mohou patřit ibišky, fíkusy a také eukalyptus. Tyto květiny můžete umístit například i do dětského pokoje. Vytváří zároveň vhodné klima pro spánek.
Jestli máte doma kočičky, určitě si pořiďte tak zvanou kočičí trávu, jinak tedy šáchor. Ten mohou kočičky okusovat podle libosti a ke všemu pro kočičky je to výborný prostředek na vyléčení zažívání. Zbavují se díky tomu chlupů, které se jim drží v žaludku.

Jak se tedy rozhodnout?

Pojďme si říct, že mít doma květiny je príma. Pokud máte doma květiny, které nejsou úplně bezpečné, určitě je umístěte na police, skříně a další vyvýšená místa. Tak, aby na ně děti nedosáhly. Pokud máte kočičku, určitě se těmto květinám vyhněte a vyberte ty, které kočkám neublíží. Pokud vybíráte ze vhodných květinek, i tak je dobré mít květinky na bezpečném místě, protože, kromě kočičí trávy, je zase škoda, aby Vám byly okusovány či otrhávány.

Pokud máte doma děti nebo domácí zvířátka, určitě víte velmi dobře, že ochutnají vše, co jim přijde do cesty a to včetně květin. Samozřejmě základním opatřením je, že je umístíme tam, co děti či mazlíčci nevylezou či nedostanou, nicméně, je také dobré vybrat správné květiny, které nebudou Vaše drahé ohrožovat.
Některé jedovaté rostliny sice mohou způsobit vážné zdravotní problémy, jako je zvracení, křeče, průjmy a samozřejmě i následné selhání organismu. Některé květiny mají ale lehké projevy otravy v podobě vyrážky, otoku či ekzému a dokáží znepříjemnit život nejen dětem, ale i dospělým.
 

Nevhodné květiny

Mezi nevhodné květiny patří velká část právě poměrně vyhledávaných květin. Pěstitelé to však často vůbec netuší. Určitě nejznámějším je tchýnin jazyk, difenbachie, ale také oleandr, asparágus dračinec. Většina z nás bude znát také vánoční hvězdu, která mezi tyto nevhodné také patří. Nedoporučuji ani azalky, brambořík a ozdobné papriky.
Pokud milujete řezané květiny, jako já, určitě jste si již domů přinesli například konvalinku a narcis.
Pokud máte podezření, že Vaše dítě tyto rostliny žvýká či prostě ochutnává, okamžitě vypláchněte ústa, popadněte danou rostlinu a vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud to udělá Vás mazlíček, neváhejte navštívit veterináře.

Bezpečné varianty

Pokud tedy nechcete členy domácnosti vystavovat riziku, zkuste si vybrat opravdu bezpečné odrůdy květin. Mezi ně jednoznačně mohou patřit ibišky, fíkusy a také eukalyptus. Tyto květiny můžete umístit například i do dětského pokoje. Vytváří zároveň vhodné klima pro spánek.
Jestli máte doma kočičky, určitě si pořiďte tak zvanou kočičí trávu, jinak tedy šáchor. Ten mohou kočičky okusovat podle libosti a ke všemu pro kočičky je to výborný prostředek na vyléčení zažívání. Zbavují se díky tomu chlupů, které se jim drží v žaludku.

Jak se tedy rozhodnout?

Pojďme si říct, že mít doma květiny je príma. Pokud máte doma květiny, které nejsou úplně bezpečné, určitě je umístěte na police, skříně a další vyvýšená místa. Tak, aby na ně děti nedosáhly. Pokud máte kočičku, určitě se těmto květinám vyhněte a vyberte ty, které kočkám neublíží. Pokud vybíráte ze vhodných květinek, i tak je dobré mít květinky na bezpečném místě, protože, kromě kočičí trávy, je zase škoda, aby Vám byly okusovány či otrhávány.