Na Zemi žijí tvorové, které jsme si my lidé oblíbili, ale zrovna tak jsou tu i ti, kteří jsou nám lhostejní nebo které dokonce bytostně nesnášíme. A do které z těchto skupin byste třeba vy osobně zařadili dejme tomu takové blechy? Správně – určitě do té poslední uvedené. Tedy mezi ty tvory, které nemáme vůbec rádi. Ani trochu. A to zejména tehdy, když je máme.

Je sice pravdou, že taková blecha nezabere příliš životního prostoru, nedělá po bytě loužičky a ani nevydává žádné nepříjemné zvuky, které by nás obtěžovaly, ale přesto není v naší blízkosti vítaná. A to jak známo proto, že ráda hoduje na jiných živých tvorech, nás lidi nevyjímaje. A i největší milovník všeho živého tvorstva, mající pochopení pro to, že i blechy mají hlad, nechce, aby tyto právě na něm hodovaly. Protože ty štípance nejsou nic, co bychom bez problémů snášeli. To jenom u komedie Na samotě u lesa se zasmějeme tomu, že „to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“. Jakmile blechu chytíme, smích nás přejde.

Kdyby taková blecha aspoň byla jediná! Jenže tyhle potvory se jako na potvoru velice rychle množí, a byť jsou velikostí nepatrné, žijí nepříjemně dlouho. Takže zamáčknutí jedné nic neřeší a pokusy vzdálit se ze zamořeného prostoru a vrátit se, až tyto bez nás pomřou hlady, také není řešením.

A co řešením je? Jedině odborná likvidace blech, která nás jich zbaví všech. Jedině skutečně dokonalá plošná likvidace nám zajistí, že se jich zbavíme. A že se ani my ani naši zvířecí miláčci nebudeme muset neustále drbat. Znamená to potřebu zbavit se všech vývojových stádií blech a postarat se, aby sem pak už nepronikly další. A to je skutečně úkol pro profesionály. Jinak se nás budou blechy držet jako klíště. Protože jsme pro ně dokonalým zdrojem potravy, kterého se jenom tak nevzdají. Teprve po likvidaci všech blech se můžeme cítit šťastní jako blecha.

---